J. K. Rowling: Harry Potter a Tajemná komnata

Už asi dva měsíce čtu Churchillovy paměti na 1. světovou válku. Je to dobré, ale hodně dlouhé čtení. A jediné, co mi pomáhá vytrvat, je Harry Potter! 2. díl přeložený z anglického originálu Harry Potter and the Chamber of Secrets představuje z mého pohledu první vrchol celé série — vrchol dětský, poněvadž v dalších knihách se série postupně láme, atmosféra je temnější a děj o poznání dospělejší. Celá kniha je na bezmála 200 stranách napakovaná originálními nápady a dějovými zvraty. Nezapomenutelná je postava narcistního učitele obrany proti černé magii Zlatoslava Lockharta. Rowlingová o něm prohlásila, že on jediný byl napsán podle skutečné předlohy. Fascinuje mě, jak je tahle knížka zábavná, i když jsem ji četl přinejmenším popáté. Možná je to mnoha detaily, které činí čtení zábavným, a také oním nedbalým důrazem na dvě lidské přednosti, které rovněž vyznávám: odvaha a přátelství. Vzhůru na 3. díl…

Takhle vypadá můj výtisk knihy poté, co jej přečetlo asi tak 50 lidí: