pondělí 16. října 2017

Andre Agassi: Open

Agassiho tenisová autobiografie Open z roku 2009 je v každém ohledu mimořádná kniha. Lze ji nahlížet z mnoha úhlů coby svého druhu umělecké dílo: Jako jednu z nejnepravděpodobnějších cest k úspěchu v dějinách moderního sportu… Jako mistrně napsané paměti syna urputného amerického imigranta… Jako meditaci o životě, vrtkavé slávě a hledající duši… Jako motivační životopis elitního sportovce, který uspěl navzdory okolnostem i vlastní vůli… Jako thriller plný podivuhodných postav, dějových zvratů, souborů i romancí… Je tam všechno a mnohem víc. Kniha taktéž odolala zkouškám času. Přestože vyšla už v minulé dekádě, nezestárla ani o píď. Doporučoval ji Otto Bohuš na našem think-tanku v Brně a i když tenis hraji (a příležitostně i sleduji), ve skutečnosti jsem nevěděl, jak jinaký hráč Agassi byl. Vychutnal jsem si knihu o to víc objevováním jeho životního příběhu, stránku za stránkou. Agassiho Open je jedna z nejlepších knih, jakou jsem za poslední roky četl, protože tak nějak promlouvá přímo do duše, svou upřímností, prostým, ale i krásným jazykem, nenásilnými vhledy do pracovní etiky, budování týmu a přerodu z člověka hledajícího do muže poznání. Agassiho sebevyjádření měl na svědomí elitní ghostwriter, držitel Pulitzerovy ceny J. R. Moehringer. Není divu, že (podle Amazonu) Forbes, SF Chronicle i Washington Post vybrali Open jako knihu roku. Ať už se píše jakýkoli rok, dost možná to budete cítit podobně i vy.

pátek 6. října 2017

J. Doudna & S. Sternberg: A Crack in Creation

A Crack in Creation (2017) je nejstřízlivější, a tedy asi i nejlepší kniha o genovém inženýrství, jakou jsem dosud četl. (Není tak grandiózní jako Life at the Speed of Light Craiga Ventera, ani to není fantasy a la Harari.) Doporučoval ji Richard Dawkins a její autorkou je vědkyně Jennifer Doudna, spoluobjevitelka revoluční techniky známé jako CRISPR, o níž se poslední dva tři roky šušká jako o příští velké věci v oblasti vědy a biotechnologií. Stručně řečeno jde o velice spolehlivou, levnou a účinnou metodu, která umožňuje provádět genetickou manipulaci s dříve nevídanou přesností. Díky CRISPRu můžeme prakticky volně editovat genetický kód buněk či embryí (někdy i celých organizmů) a v podstatě tím natrvalo změnit, vymýtit či naopak oživit třeba i celý živočišný druh, včetně člověka. Je libo „záplatovat“ ještě nenarozené embryo proti všem známým genetickým defektům? Imunizovat celou populaci moskytů proti přenosu malárie či dengue? Technicky vzato to CRISPR umožňuje již dnes. Potenciál relativně nenáročné metody je tak ohromující, že jediné, co šíření brání, jsou etické a bezpečnostní obavy. Kniha je do té míry oči-otevírající, že až ji dočtete, přijdou vám laické debaty o povolení či zákazu GMO asi jako bychom se dnes bavili, jestli je rozumné používat internet. Doudna vám nade vší pochybnost ukáže, že věda a s ní související technologie jsou už o pár generací dál a řítí se nezadržitelně vpřed, do neznáma. Kniha velká nikoli stylem, ale obsahem — doporučuji.

pátek 22. září 2017

R. Škaloudová & P. Koutský: Říkačky o autech a strojích

Kdybych psal o každé knize, kterou s Rikim přečteme, mysleli byste si, že po nocích rabuju ostravská knihkupectví. Nicméně Říkačky o autech a strojích si zaslouží výjimku. Jako fakt není obvyklé, aby se náš Riki (3 roky) naučil sám od sebe polovinu pošetilých básniček v knize a dramaticky intonoval u každé z nich. Dokonce si je sám recituje zpaměti před spaním. Ač se to na první pohled nezdá, ta knížka má pro klukovskou duši zvláštní kouzlo, kterému přijdete na chuť nejpozději při druhém čtení. Ale holky nezoufejte, ta knížka má i pokračování Říkačky o dobrotách 😋

pondělí 7. srpna 2017

B. Obermayer & F. Obermaier: The Panama Papers

Další knižní zklamání letošního jara — The Panama Papers od novinářů, kteří za celým odhalením stáli a byli v přímém spojení s anonymním zdrojem. Až mě trochu udivuje, že ji Nakladatelství Host chce skutečně letos vydat. Kniha je po německu precizní, ale nudná, obsahuje přesně 0 ‰ humoru, takové nealko pivo, no. Aby nedošlo k nedorozumění, oceňuji snahu o přesnost, přinejmenším jde o nebulvarizující pohled na práci investigativních novinářů i samotné pozadí obsahu Panama Papers, který už byl ovšem sám obrovsky medializován a skandalizován dříve. Kniha tak na 350 stranách rozepisuje něco, co mohl v úplnosti obsáhnout i 200stránkový titul. Nejvíc mi ovšem vadila zaujatost autorů, která jako by vypadla z manifestu levicového Occupy hnutí. Takže ano, sice se krátce zmíní o legitimních důvodech pro využívání daňových rájů, jako je třeba ochrana majetku před zločinným režimem, ale jinak je mezinárodní daňová optimalizace zavrženíhodná, nečestná a nepřijatelná. Opravdu? Socialistickou optikou možná ano, tou liberální však nikoli — podle ní je daňová soutěž mezi státy pro trh zdravá a brání mj. absurdně vysoké míře zdanění. Ačkoli jsem si tedy rád početl o nekalých praktikách v Mossack Fonseca, jako liberál nesouhlasím se širší interpretací, kterou autoři čtenářům jedním dechem podsouvají.

neděle 6. srpna 2017

Cixin Liu: Death's End

Death's End neboli Konec smrti je závěrečný díl epochální čínské sci-fi trilogie, která se po zásluze zapíše do dějin žánru. Liu Cixin (Liou Cch'-sin) není žádný mistr pera a jeho jazyk i sloh je relativně strohý, to může být ovšem i důsledek anglického překladu. Zato má ale imaginaci přesahující hranice tohoto vesmíru. Doslova. Zatímco 1. díl Problém tří těles se odehrával v současnosti, 2. díl The Dark Forest v dohlédnutelné budoucnosti, tento se řítí do neznáma rychlostí věků. Tomu odpovídá i epická délka 29 hodin a celá trilogie jich má na Audible 65 — ano, čtete dobře, téměř 3 dny čistého času v autorově literárním vesmíru! Téma vývoje lidské civilizace po boku mimozemského života (a jemu navzdory) stále dominuje, ale právě tak silné jsou ostatní motivy bližší naší současnosti — vývoj kultury, vědy, mezinárodní politiky, umělé inteligence, maskulinity či zkoumání vesmíru. Propracovanému celku nelze takřka nic vytknout, snad jen určitý chlad a nezaujatost lidskou malostí, ale to je zjevný důsledek nedohlednou velikostí plátna, na nějž autor svou představu nanesl. Máte-li rádi sci-fi a trpělivost přežvejknout relativně slabší první díl, rozhodně doporučuji. Pro mne je celá trilogie žhavým kandidátem na knihu roku.