neděle 16. července 2017

Cixin Liu: The Dark Forest

The Dark Forest (Temný les) je grandiózní pokračování čínské sci-fi trilogie; mimořádný román a za mě silný kandidát na knihu roku. Prvnímu dílu Problém tří těles (Host, 2017) jsem vytýkal řadu rušivých nedostatků, které zde takřka vymizely, jakoby na knize pracoval úplně jiný, proměněný autor. Výsledkem je čistá forma vybroušená tisícem fantazijních faset v bezchybný literární tvar. Tento, o poznání delší a bohatší díl pokrývá celá dvě století následující po tom předchozím a místo pohledů do ponuré čínské minulosti, promýšlí cestu příběhu vpřed, do budoucnosti a vzhůru do kosmu. Vize autora je uvěřitelná, smysluplná a chytrá, je zábavné ji číst i když odbíhá stranou, tu s narážkou na Huxleyho Nový svět, Clarkovu Odysseu či zradu technologií ne nepodobnou Goodmanovým Zločinům budoucnosti. Vyvrcholení hlavní příběhové linie je dechberoucí a nečekané, přitom dává smysl, jako v dobré detektivce. Napětím jsem skoro nedýchal a teď už se jen nadechnout do nejdelšího závěru trilogie. Na Audible má bezmála 30 hodin!

úterý 11. července 2017

P. Tetlock & D. Gardner: Superforecasting [Superprognózy]

Superforecasting (česky Superprognózy) je docela ucházející kniha, která bohužel padá za oběť svému marketingu, názvem počínaje, egem a sladkými přísliby autora konče. Podle titulu, obálky a vlastně celé první poloviny knihy jsem čekal závěry přelomové studie předpovídání budoucnosti. Problém však vidím v tom, že superprognostici, s nimiž autorův výzkum pracoval, se nesnažili něco samostatně věštit, ale reagovali pouze a jedině na položené otázky typu Jaká je pravděpodobnost, že se do konce roku 2017 stane to a to? Což má dva zřejmé nedostatky: 1) Takováto úloha je mnohem jednodušší než předpovídání událostí z předem neomezeného a vlastně nekonečného pole možností. 2) Najít tu správnou otázku je v konečném důsledku důležitější a řádově náročnější než sama odpověď. Světové dění mnohdy rozpohybují události, které nikdo nepředvídal. Ne proto, že by šlo nutně o černé labutě, ale protože pole možností je nesčetněkrát větší než úzce definovaná úloha jedné otázky. Až do konce knihy jsem čekal, jestli se k tomuto zásadnímu nedostatku autor nějak postaví, ale bohužel marně. Zato jsem musel přetrpět poznámky o historickém významu autorovy studie a účelové zmínky o osobní známosti s Kahnemanem či Talebem. Tetlockovi superprognostici jsou ovšem spíše než skuteční předpovídači takoví lepší bookmakeři. Přitom stačilo málo: ubrat na bombastických claimech, přidat trochu pokory a tohle mohla být docela pozitivní zpráva o lidech, kteří se snaží přistupovat k pravděpodobnostním predikcím vědecky a jde jim to. Pokud vás předpovídání věcí budoucích zajímá, vydělte buzz této knihy třemi a dostanete výsledek, který vás obohatí a nezklame.

Dodatek: Přemýšlel jsem o této knize dva měsíce před tím, než jsem napsal tuto recenzi, a stále si myslím zhruba totéž: Podnikatel, manažer, investor, politik nebo jiný decision-maker přistupuje k předpovídání budoucnosti v zásadě opačně než Tetlockovi superprognostici: Má před sebou nejistou budoucnost, takřka nekonečné pole možností a sám se musí rozhodovat na základě znalosti této neuzavřené množiny problémů a jejich částečné predikce či prevence. Nestačí mu položit si jednu otázku (ani dvě, ani tři) a určit pravděpodobnost. Naopak, pracuje s mnoha různými scénáři, které jsou výsledkem jeho vlastí analýzy situace, ale i nejistoty, jaké otázky si vlastně pokládat a proč. Něco takového, jen mnohem důsledněji a systematičtěji, bych čekal od superprognostiků, ne jen evaluaci rizika na základě předvýběru otázek. To jen pro dovysvětlení, proč mě kniha zklamala, jakkoli nezpochybňuji výzkum jako takový, ten mi přijde v pořádku.

neděle 2. července 2017

Liou Cch'-sin: Problém tří těles

Problém tří těles je vůbec první asijská science fiction, která získala prestižního žánrového Huga, snad i proto, že se jako hard sci-fi obrací ke kořenům žánru. Jaká je? Český překlad anglického překladu z čínštiny zvládl obdivuhodně Aleš Drobek a vzhledem k užité vědecké terminologii to rozhodně neměl lehké. Kniha jako taková je rychlá, místy akční, plná neotřelých nápadů. Humanistu potěší velmi kritický pohled na čínskou kulturní revoluci, zcela nečekaný u prominentního čínského autora. Nejslabší je pak psychologie postav, člověk coby mravenec světodění zde mnohdy umírá rychleji, než čtenář stihne postavu vstřebat a zapojit do představy fiktivního světa. Výsledkem je solidní scifárna, která nezklame, pobaví, ale ani nijak zvlášť neohromí. Na čtení k moři nicméně fajn, už mám rozečtený druhý díl trilogie The Dark Forest (na Audible je na rozdíl od toho prvního dostupný k zakoupení).

čtvrtek 22. června 2017

Yuval Noah Harari: Sapiens

Mám ve čtečce pár restů v podobě knih, které jsem na jaře přečetl a ne úplně se mi líbily. Nicméně recenzi si zaslouží, tak s chutí(?) do toho: Prvním z mých zklamání je Harario trhák Sapiens (česky s podtitulem Od zvířete k božskému jedinci). Čte se moc pěkně, ale má pár nedostatků, přes které jsem si nedokázal knihu oblíbit. Má jít o stručnou historii druhu Homo Sapiens, ale ve skutečnosti jde spíše o soubor úvah na téma lidství, který se přelévá od (doufám) zdokumentované historie, přes filozofování o všem možném, po divoké spekulace završené jakýmsi neobudhistickým poselstvím. A velký problém knihy je, že hranice mezi historií a spekulací je zcela nezřetelná. Po dočtení jsem procházel recenze knihy a ty kritické by se daly shrnout do výroku, že Harariho slova jsou místy rychlejší než věda a výzkum. Jak trefné! Autor na bombastických tvrzeních rozhodně nešetří. Zatímco v první části ještě drží svou imaginaci na uzdě, když píše, že to či ono nevíme s jistotou a chybí data, s přibývajícími stránkami míchá fakta, domněnky a bonmoty s virtuozitou Tomáše Sedláčka. Například poté, co zručností matky v poklusu profackuje teistická náboženství, přichází překvapivě smířlivá pasáž o ranném buddhismu, aniž by považoval za nutné zmínit, že fundamentálním budhistickým dogmatem není nirvána, ale karma a koloběh životů, bez nějž by jaksi ten život v odloučení a odříkání pozbýval smysl. Prostě budhismus je fajn a tečka. Podobně předpojatá je pasáž v závěru, kde argumentuje, že štěstí moderního a historického člověka je zhruba tak stejné. Protože serotonin. Přitom jej ani nenapadne, že důležitější než chemické štěstí by mohla být absence neštěstí u těch, kteří by roky truchlili nad ztrátou svých blízkých, ve válce, moru, hladu, rození apod. Musím pochválit standardní zdrojování, ovšem s výhradou, že řada „revolučních“ myšlenek, které z knihy vyznívají coby Harariho vlastní úvahy, jsem už četl v knihách jiných autorů a není jasné, jestli k nim Harari došel nezávisle sám, nebo pozapomněl uvést zdroj. Pokud by se kniha profilovala jako soubor historických úvah, hodnotil bych ji výrazně lépe, než když přichází s hawkingovským podtitulem Stručná historie lidstva.

středa 31. května 2017

John Longo: The Art of Investing

Woo-hou! Konečně jsem narazil na audiobook, který mohu doporučovat začátečníkům jako úvod do investování a nemám k němu žádné zásadní výhrady. The Art of Investing: Lessons from History’s Greatest Traders namluvil prof. John M. Longo pro Great Courses a výsledek je o třídu lepší než DeGennarova série How the Stock Market Works oprašující teorii efektivních trhů. Longo vsadil na biografický styl. Na příbězích úspěšných investorů vysvětluje různé investiční styly a strategie, aniž by zjednodušoval přespříliš. Záběr je přitom ohromující. Vedle hodnotových a růstových strategií, nechybí komodity a futures, day-trading, indexové fondy, opce aj. Za mě top, jak se na Great Courses sluší a patří!