neděle 24. července 2016

Paul Rosenzweig: Thinking about Cybersecurity

V pondělí jsem tady doporučioval Rosenzweigovu novinku The Surveillance State z Audible. A protože se mi fakt moc líbila, sjel jsem rovnou hned i jeho Thinking about Cybersecurity: From Cyber Crime to Cyber Warfare z roku 2013. Jaká je? Trochu zastaralá a asi už ne tak praktická jako Surveillance State nebo Future Crimes. Jako stravitelný úvod do problematiky je ovšem docela OK.

pondělí 18. července 2016

Paul Rosenzweig: The Surveillance State

Státní dozor: big data, svoboda a vy (The Surveillance State: Big Data, Freedom, and You) je audiokniha z produkce The Great Courses, která mě nadchla právní dekontrukcí občanských svobod pro digitální 21. století. Její autor, prof. Paul Rosenzweig se přes stručnou historii sledování občanů v totalitních státech minulosti dostává k otázkám, které jsou dnes vysoce aktutální na obou březích Atlantiku v USA i EU. Popisuje podrobně stav současné legislativy, internetového práva, klíčové kauzy a precedenty, dosud známé aktivity tajných služeb i s nimi spojená morální dilemata demokratického státu, který je zavázán chránit bezpečnost, ale i svobody svých občanů — to vše v nevídaném detailu a barvách. Knihu jsem si vybral jako navazující četbu po skvělé Future Crimes (pro mne zatím kniha roku) ve snaze pochopit postoj svobodných zemí k erozi práv v důsledku stále rozsáhlejšího sledování občanů. Rosenzweig vyniká znalostí americké, ale i evropské legislativy, takže jsem díky němu konečně pochopil jádro celého sporu mezi přístupy obou bloků. A mimochodem mě přesvědčil, že často kritizovaný americký přístup ke sledování je nejen podstatně lépe navržený směrem k ochraně fundamentálních svobod a má smysl, ale podléhá i přísnější soudní kontrole než ten evropský, který je sice přísný ke komerčním subjektům, ale o to méně regulovaný na úrovni států a jejich institucí. Také mě utvrdil v názoru, který prosazuje i Goodman ve Future Crimes, že regulace a soudní dohled na aktivity státu i korporací v oblasti osobního IT je naprosto nezbytný pro zachování současné úrovně svobod i do budoucna. V žádném případě nejde o nudné intelektuálně-právní pojednání o abstraktních problémech. Právě naopak. Rosenzweig otevírá otázky, které se týkají, nebo brzy budou týkat téměř každého občana Západu. Počet praktických příkladů a kauz vysoce převyšuje teoretizování o ničem. Jako právník inklinuje k tématům, která se skutečně řeší u amerických i evropských soudů, což má mj. tu výhodu, že jsou skvěle zdokumentované. Obsah není jednoduchý na pochopení. Ne proto, že by byl špatně popsaný. Je náročný tím, jak se náš svět fundamentálně mění a koncepty, které jsme měli desítky let za neměnné, najednou ztrácejí právní půdu pod nohama. Elementární práva a svobody nebyly ustanoveny pro digitální věk a s nástupem moderních technologií tak stále častěji musí zákonodárci i soudy řešit otázku, co daná svoboda znamená dnes a jak vykládat zaostávající legislativu na problémy, které vůbec nepředvídala. Právě o tom je tato výjimečná a čtivá audiokniha.

čtvrtek 7. července 2016

Agatha Christie: Murder in Mesopotamia [Vražda v Mezopotámii]

Je Vražda v Mezopotámii nejhorší detektivka od Agáty Christie? Jsem si jistý, že ano. Jako kluk jsem od ní přečetl snad všechno, ale tato mi jaksi unikla. Šíleně nesmyslná a nepravděpodobná zápletka, nezachránil to ani Poirot :-)

úterý 21. června 2016

Chris Voss: Never Split the Difference [Nikdy nedělej kompromis]

Když vyjde v češtině dobrá kniha o vyjednávání, je to rozhodně důvod k malé oslavě a recenzi, kam si vlastně nový titul zařadit. Nikdy nedělej kompromis (Never Split the Difference) je vlastně takový kompromis sám o sobě. Psal jsem si během čtení stranou poznámky pro a proti a výsledkem je solidní remíza, což není zlé:

Tuto knihu doporučuji do knihovničky každého vyjednavače, protože je nasáklá praxi skrz naskrz. Stačí jen škrtnout zápalkou a i začátečník s ní vyčaruje docela působivý vyjednávací ohňostroj. Autor staví na bohatých zkušenostech z FBI, kde se léta handrkoval s teroristy a únosci. Nabízí psychologické metody boje, které vám ve většině běžných jednání pomohou přelstít protivníky a získat vrch bez ztráty květinky. Je to kniha zdravě cynická, praktická a rozhodně ji mohu doporučit i jako soubor čtivých vyjednávacích příběhů, které jsou konec konců hlavní náplní každé knihy o vyjednávání. Jako vyjednavači se neustále učíme z příběhů — od kolegů, psychologů, mazaných praktiků, ale i veteránů z FBI, jako je Chris Voss.

Co mi naopak vadilo? Tón knihy je dost arogantní a konfrontační směrem ke konvenčním vyjednávacím strategiím, přitom sama v tomto ohledu silně zaostává. Voss nabízí desítky pouličních triků z byznysu i vlastní praxe v FBI — říkat implicitně NE; angažovat protistranu otázkami JAK; obnovit komunikaci kalibrovaným emailem ve smyslu „Opravdu to chcete vzdát?“ atd. Zapomíná ale, že užitek takových triků klesá úměrně s jejich vyšší známostí. Co přetrvává, jsou spíše strategie, a právě proto se bude Vossem notně kritizovaná Getting to YES (Jak dosáhnout souhlasu) prodávat ještě dlouho po jeho odchodu do penze. Nemluvě o tom, že zkušenější vyjednavači vám na tyhle triky často neskočí a jejich neobratným užitím spíše riskujete prozrazení, že to jedete podle scénáře. Sám jako vyjednavač moc dobře vím, že nechat se angažovat otázkami je strategická chyba a na kalibrované emaily rozhodně nereaguji tak, jak by protistrana chtěla. Voss očividně rád provokuje a útočí na slaměného panáka konvencí, ale sám vlastně žádný strategický rámec pro větší vyjednávání nenabízí. Má jen ten pytel triků a vytahuje jeden za druhým. A je pak jen na čtenáři, aby posoudil, jestli je jich dostatek.

Můj výsledný verdikt je nicméně smířlivý. Pro laické a začínající vyjednavače je Nikdy nedělej kompromis hodně solidním úvodem do nastavení mysli vyjednavače. Profíky zase pobaví historkami z bojiště a své si z toho zajisté odnesou. Jako základní a doplňková četba tedy fajn, ale zároveň to není titul, podle kterého by se dala stavět třeba celá vyjednávací strategie firmy.

Přečtěte si také > Můj rozhovor pro Hospodářky o vyjednávání: http://bit.ly/Emoce

neděle 8. května 2016

Maurice Pledger: Sonidos de la noche

Koupili jsme Rikimu v zimě na Kanárech fascinující knížku a teď ho od ní nemůžeme odtrhnout — ožívá jako kniha kouzel Harryho Pottera, až se trochu bojím, aby ho v ní něco nekouslo :-) Video zde >