čtvrtek 13. prosince 2018

Helen DeWittová: Poslední samuraj

Poslední samuraj je geniální román. Který ale nemá nic společného se stejnojmenným filmem. Když kulturní server Vulture letos oslovil desítky spisovatelů a literárních kritiků k sestavení žebříčku 100 nejdůležitějších knih 21. století, Poslední samuraj vydaný na přelomu století byl s velkým náskokem číslo 1. Děj se točí kolem výchovy geniálního dítěte Luda svobodnou matkou. A protože pro něj nenachází mužský vzor, hledají jej společně v Kurosawově kultovním snímku Sedm samurajů (odtud tedy název knihy). To je však jenom začátek. Děj se nečekaně stáčí, odbíhá a sbíhá a nakonec graduje zcela přesvědčivou pointou. Knize prakticky nelze nic vytknout. Naopak. Literární styl DeWittové je brilantní, přitom neskutečně lehký, bohatý a vtipný, nesrovnatelně vyzrálejší než cokoli, na co v současné beletrii narážím. Např. Murakamiho trilogie 1Q84, která v žebříčku rovněž figuruje, mi přišla ve srovnání se stylem DeWittové literárně plytká a vyprázdněná po dějové i intelektuální stránce. Bez urážky. Při čtení Posledního samuraje jednoduše zůstává rozum stát, jak mohl dát někdo něco tak sofistikovaného dohromady. Ta ženská musí mít hlavu jako almara! Kuriózní přitom je, že jde o autorčin debut. Zároveň však Wikipedie uvádí, že šlo o její 50. (slovy padesátý!) rukopis a zjevně tedy první, který dokončila a dotáhla až k vydání. Vzhledem k náročnosti některých pasáží jednoznačně doporučuji číst v českém překladu, a to bude těžké, protože vyšel před řadou let a je to doslova sběratelský kousek, který se špatně shání. Takže hurá do knihovny. Poslední samuraj je zdaleka nejlepší román, jaký jsem za posledních pár let četl. Smekám.

pondělí 26. listopadu 2018

Maxwell Colonna-Dashwood: Coffee Dictionary

Miluju knihy, které mě vlídně osvítí. Miniencyklopedie The Coffee Dictionary, kterou napsal významný britský barista a oborový inovátor Maxwell Colonna-Dashwood, je právě taková. S Maxwellem jsme nedávno přednášeli na jednom pódiu Wave Coffee Conference 2018 a naprosto mě (i celé publikum) nadchl jeho evidence-based přístup k výzkumu fyzikálních procesů při zpracování, mletí a extrakci kávy, na kterém spolupracuje s vědci z předních univerzit. V Coffee Dictionary velmi srozumitelně vysvětluje vše podstatné kolem kávy, od pěstování a pražení, po přípravu a degustování, aniž by zacházel do nudných podrobností. Ani ta nejdelší hesla nemají více než 250 slov. Knížka je díky tomu svižná, koncentrovaná a bohatá na zajímavé příchutě — no zkrátka jako dokonalý šálek espressa. Vynikající publikace, k níž se budu nepochybně stále vracet.

úterý 6. listopadu 2018

Daniel Pink: Kdy

O své novince Kdy (When) její autor Daniel Pink vtipně říká, že zatímco knih „jak na to“ je spousta, Kdy je průkopníkem žánru „kdy na to“ ;-) Nechal si udělat pořádnou rešerši a knihu pojal jako kompendium znalostí, které současná věda má o správném načasování, chronotypech apod. Jasnou výhodou tedy je, že na pár set stranách dostanete poctivou porci více či méně ověřených informací. Slabou stránkou je snad jen Pinkův nenápaditý sloh a nepřesvědčivá cvičení na konci kapitol. Celkově jde ovšem o knihu, která přináší skutečně hodnotný a ucelený přehled toho nejlepšího z možná až stovek zdrojů s jistým přínosem: Ušetří vám čas!

pondělí 5. listopadu 2018

Michael Connelly: Dark Sacred Night

Dark Sacred Night jako nejnovější přídavek do detektivního kánonu Harryho Bosche je oukej, ale stěží průměr v rámci celé série. Obávám se, že Connelly už trochu přepíná strunu. Nový přístup nebo snad i prequel k celé sérii by byl fajn. Tohle nikam nevede.

neděle 4. listopadu 2018

William Landay: Jacobova obhajoba

Jacobova obhajoba od Williama Landaye je moc dobře napsaný psychothriller ze soudního přelíčení vraždy. Narazil jsem na něj v žebříčku publikovaném v The Bestseller Code a ano, také v tomto případě „vzorec napětí a neodložitelnosti“ funguje, i díky nadprůměrnému překladu. Těch pár set stran slupnete jako malinu. Líbila se mi rovněž struktura a poměrně nečekané rozuzlení románu, což u detektivního žánru rozhodně není pravidlo. Mimochodem, Landay má na webu WilliamLanday.com i blog, na kterém občas publikuje tipy pro spisovatele.