středa 2. ledna 2019

Moje knihy roku 2018

Tentokrát jich mám ve výběru 12, každou za jeden měsíc.

Na přední příčky se (i pro mne nečekaně) prodraly knihy, které už jsou nějaký pátek na světě a obě úzce souvisejí s touhou po poznání:

1. Simon Singh: Velká Fermatova věta [Fermat's Last Theorem] — Strhující podání jednoho z největších příběhů v historii matematiky. Moje osobní kniha roku 2018 a klenot populárně-vědeckého žánru.

2. Helen DeWittová: Poslední samuraj [The Last Samurai] — Kniha o radosti z poznání a podle ankety Vulture.com nejdůležitější kniha 21. století. Za mě nejlepší román, jaký jsem četl v této dekádě. Mimořádné dílo.

Z následujících čtyř knih mi každá dala něco zásadního a tak či onak pohla mým viděním světa:

3. J. Archer & M. Jockers: Šifra mistra bestselleru [The Bestseller Code] — Závěry revoluční počítačové analýzy faktorů, které dělají z románu bestseller. Hojně jsem čerpal i z přiloženého žebříčku titulů s nejvyšším skóre, čtou se jako po másle.

4. Matthew Walker: Proč spíme [Why We Sleep] — Pojednání o spánku, které obratem změnilo mé osobní i naše rodinné spací návyky, když jsme vylepšili řadu drobností, které Walker zmiňuje. (Jiné letošní melvilovky jako Faktomluva či Hacknutá čeština 2.0 budu teprve recenzovat.)

5. Adam Alter: Neodolatelné [Irresistible] — Nepříliš optimistická, ale pro mě zásadní kniha o behaviorální závislosti: na mobilech, na sociálních sítích, na seriálech, na produktech, které jsou záměrně vytuněné k tomu, aby návykovost podporovaly a posilovaly. Velké téma budoucích let a doporučená četba pro všechny profesionály v IT a digitálních médiích.

6. Arnold Schwarzenegger: Total Recall — Nezaměnitelný životopis, který vystihuje americký sen lépe než jakákoli jiná kniha. Spousta zajímavých přesahů, a hlavně nářez!

A konečně těchto šest knih jsem přečetl jedním dechem, bavily mě a podněcovaly k přemýšlení i přezkoumání mých postojů:

7. Michal Kašpárek: Hry bez hranic — Debutová satirická novela, která perfektně pracuje s jazykem a úzkostmi dnešních třicátníků. Mj. těží z Michalovy cesty do uprchlického tábora a já jsem hrdý na to, že tuto pasáž psal právě na našem tvůrčím útočišti Retreat.cz v Beskydech.

8. Margit Slimáková: Velmi osobní kniha o zdraví — Neznám nikoho, kdo dokáže nadchnout do zdravého jídla i životosprávy tolik lidí a tak trvale jako Margit. Je jedinečná, stejně jako tato kniha.

9. Maxwell Colonna-Dashwood: Coffee Dictionary — Maxwella jsem potkal na Wave Coffee konferenci v Brně a svým evidence-based přístupem mě zaujal natolik, že jsem si hned přečetl jeho mini-encyklopedii a ta úplně změnila mé kafařské návyky.

10. Patrick Zandl: Apple, cesta k mobilům — Patrick se podíval na úspěch Apple produktovými brýlemi a výsledkem je velice čtivá, hutná kniha, zajímavá specificky i pro mne jako podnikatele. Těším se na revidované vydání, bude-li.

11. Erik Larson: Ďábel v Bílém městě [The Devil in the White City] — Majstrštyk o světové kolumbovské výstavě v Chicagu na sklonku 19. století, který se čte jedním dechem. Velká jízda na hraně mezi fikcí a literaturou faktu.

12. David Graeber: Dluh, Prvních 5000 let [Debt, The First 5000 Years] — Epický, revizionistický pohled na ekonomickou historii, který má vše, co mi chybělo u Harariho Sapiens. Mimořádný titul, který ani při svém rozsahu neztrácí intelektuální drajv.

pondělí 31. prosince 2018

Adam Alter: Neodolatelné [Irresistible]

Alterova kniha Neodolatelné s podtitulem „Vzestup návykových technologií a byznys se závislostí“ mě dostala. Odhaluje celospolečenský problém, který obrovsky eskaloval během uplynulé dekády — z bagatelizované hypotézy několika behaviorálních psychologů, po zástupy závisláků a odvykací centra v Americe či Číně. A nejde zdaleka jen o čas promarněný koukáním do mobilů a lajkováním na sociálních sítích. Alter problém staví do mnohem širšího kontextu snahy tvůrců digitálních technologií posilovat opakované, závislostní chování. Alter napsal vynikající knihu, která problém nejen popisuje, ale zároveň i ukazuje cestu k řešení. Povinná četba pro profesionály v IT a digitálních médiích, kterých se to pochopitelně také dotýká.

pátek 28. prosince 2018

Erik Larson: Ďábel v Bílém městě [The Devil in the White City]

Ďábel v Bílém městě je vzácný pták — vysoce čtivá směs beletrie a literatury faktu, vyprávějící příběh světové kolumbovské výstavy roku 1893 v Chicagu. To, čím ohromí, je paralelní příběh H. H. Holmese, prvního zaznamenaného sériového vraha v americké historii, který byl aktivní v Chicagu v té době a který postavil dům plný temných tajemství, kde jeho oběti, převážně mladé ženy, beze stopy mizely. Kniha je mistrovsky napsaná, vyprávění se přelévá tam a zpět mezi oběma takřka nezávislými příběhovými rovinami, přičem příchod „nejnebezpečnějšího muže světa“ funguje jako znamení odkazující k transcendentálnímu významu Chicagské výstavy pro Spojené státy a svět. Tohle je jedna z těch knih, kterou neodložíte, dokud s ní nebudete hotovi. Vysoce zábavná, přitom nijak laciným způsobem. Surový drahokam.

neděle 23. prosince 2018

Simon Singh: Fermat's Last Theorem [Velká Fermatova věta]

Velká Fermatova věta (Fermat's Last Theorem) od Simona Singha je z intelektuálního hlediska nejkrásnější a nejnapínavější kniha, jakou jsem letos četl. Vypráví úplnou historii hádanky, která trápila největší světové myslitele 358 let — až dokud matematik Andrew Wiles nenalezl v roce 1993 úplný důkaz tvrzení zformulovaného stovky let předtím slavným hádankářem Pierrem de Fermat. Wiles následoval svůj dětský sen a poté, co se zabydlel v akademické sféře, pracoval léta v naprostém utajení, aby nalezl řešení problému, který již mnozí považovali za nevyřešitelný. Singh odvedl famózní práci v představení dlouhé historie Fermatovy věty čtenářům a rozházel při tom dostatek drobků a nápověd k tomu, aby kdokoli se základní znalostí středoškolské matiky mohl sledovat vývoj celé záhady od jejího zrodu až do závěrečné fáze, jež Wilese nečekaně odhalila jako jednoho z největších myslitelů 20. století. Určitě se nenechte odradit zdánlivě složitým tématem. Kniha je ve skutečnosti velice poutavá a čtivá — jeden z nejúžasnějších výkonů v žánru populárně-vědecké literatury vůbec. (Jaký je český překlad, netuším, ale anglický paperback ještě seženete v pražském knihkupectví Budget Books na Spálené 4.)

#1 Fermat's Last Theorem jsem vybral jako svou knihu roku 2018

čtvrtek 13. prosince 2018

Helen DeWittová: Poslední samuraj [The Last Samurai]

Poslední samuraj je geniální román. Který ale nemá nic společného se stejnojmenným filmem. Když kulturní server Vulture letos oslovil desítky spisovatelů a literárních kritiků k sestavení žebříčku 100 nejdůležitějších knih 21. století, Poslední samuraj vydaný na přelomu století byl s velkým náskokem číslo 1. Děj se točí kolem výchovy geniálního dítěte Luda svobodnou matkou. A protože pro něj nenachází mužský vzor, hledají jej společně v Kurosawově kultovním snímku Sedm samurajů (odtud tedy název knihy). To je však jenom začátek. Děj se nečekaně stáčí, odbíhá a sbíhá a nakonec graduje zcela přesvědčivou pointou. Knize prakticky nelze nic vytknout. Naopak. Literární styl DeWittové je brilantní, přitom neskutečně lehký, bohatý a vtipný, nesrovnatelně vyzrálejší než cokoli, na co v současné beletrii narážím. Např. Murakamiho trilogie 1Q84, která v žebříčku rovněž figuruje, mi přišla ve srovnání se stylem DeWittové literárně plytká a vyprázdněná po dějové i intelektuální stránce. Bez urážky. Při čtení Posledního samuraje jednoduše zůstává rozum stát, jak mohl dát někdo něco tak sofistikovaného dohromady. Ta ženská musí mít hlavu jako almara! Kuriózní přitom je, že jde o autorčin debut. Zároveň však Wikipedie uvádí, že šlo o její 50. (slovy padesátý!) rukopis a zjevně tedy první, který dokončila a dotáhla až k vydání. Vzhledem k náročnosti některých pasáží jednoznačně doporučuji číst v českém překladu, a to bude těžké, protože vyšel před řadou let a je to doslova sběratelský kousek, který se špatně shání. Takže hurá do knihovny. Poslední samuraj je zdaleka nejlepší román, jaký jsem za posledních pár let četl. Smekám.