Švejka jsem četl letos prvně, jsa zaujat životopisným (či spíše tajopisným) článkem v Respektu, k Haškově 130. jubileu. Okolnosti vzniku románu jsou známé. Hašek jej nedokončil, protože zemřel. Vetkal však do něj materiál, který sbíral po celý svůj spletitý život, ne nepodobný tomu Švejkovu. První, stěžejní část románu
V zázemí je bezesporu geniální satira světové úrovně. Vykreslení postav, kadentní dialogy proložené anekdotickými historkami a hlavně sama hlavní postava je mistrovskou karikaturou života v době úpadku habsburského impéria. Švejk je magicky chytlavý a při sklonu čtenářů snadno se identifikovat se svými oblíbenými hrdiny je docela dobře možné, že švejkovství proměnilo jazyk, myšlení i ducha celých generací — spisovatelů i obyčejných lidí. A jsou-li některé knihy formující pro člověka, byla snad tato milníkem vývoje českého jazyka i národní povahy. Švejk je ukázkou, jak může výjimečná kniha, neviditelně, avšak osudně, pohnout národem. I proto je příznačné, že na úvodní, laskavě stylizovanou část románu navazuje čím dál tím syrovější, epizodický děj, který dává znát, že Haškovi, stejně jako později Čechům, postupně ubývalo sil i humoru. Vskutku velký román své doby!
Tip: Jen do 30. července 2013 nabízí Český rozhlas na webu Švejka zdarma coby audioknihu, kterou načetl svým osobitým způsobem vynikající Oldřich Kaiser. Jde o nezkrácené nastudování 1. části románu
V zázemí, proložené hudbou posledního pražského autentického hospodského harmonikáře Josefa Čečila — parádní posluchačský zážitek a srandykopec:
http://bit.ly/SvejK
