Immanuel Velikovsky: Ztráta paměti lidstva

V souvislosti s historií vzniku Královské vědecké společnosti, kde se setkávali géniové i blázni, jsem si vzpomněl na podivnou knihu, kterou jsem četl před lety. Ztráta paměti lidstva (z angl. Mankind in Amnesia) od Immanuela Velikovského je kuriózním produktem geniality utržené z řetězu rozumu. Autor, svého času světově uznávaný psychiatr a psychoanalytik, spoluzakladatel Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, v ní rozvíjí teorii, podle které je lidstvo se svými dnešními problémy obětí hluboce potlačených traumat minulosti. Velikovsky tvrdí, že Země se v uplynulých tisíciletích srazila s Venuší a Marsem. O dalších globálních katastrofách spekuluje a vytváří tak zcela paralelní historii lidstva. Dochází k závěru, že z válek nevybředneme, dokud neprojdeme jakousi globální psychoanalýzou. Fantasmagorické teorie bezpochyby mimořádně nadaného vědce neměly u odborné veřejnosti úspěch. Zato se zalíbily miliónům o poznání méně kritických čtenářů. Tzv. Velikovského aféru lze chápat jako živý důkaz toho, že blázni z vědy dosud zcela nevymizeli. Soudím, že je to dobře.